Jazykové školy Praha 8 Žižkov

možností, jak se dále rozvíjet a nemarnit svůj život tupým vysedáváním u televize. V Čechách sice fungují základní umělecké školy ZUŠ pro děti, ale dospělý člověk se může tak maximálně přihlásit na nějaký jednorázový workshop nebo kurz keramiky nevalné kvality. Tvorba na takovýchto kurzech je mnohdy podobná školním zadáním, s tím rozdílem, že na kurzu je výsledkem vždy nějaký užitečný či dekorační výrobek, jako např. květináč, vánoční ozdoba, batikované tričko apod. Opět je to zaměřené na rukodělnou řemeslnou práci s Pražačka důrazem na užitečnost výsledku. Cílem je pěkný výrobek a ne rozvíjení tvůrčího myšlení či porozumění výtvarnému světu. Kdežto v belgických akademiích se rozvíjí více kreativní myšlení a cílem je proces, nikoli výrobek. Mnozí návštěvníci akademie tvoří celý rok Olšany třeba jen jednu jedinou sochu. Když chce v Čechách člověk něco vytvořit, výtvarně se vyjádřit, nenajde k tomu většinou žádnou podporu. A když nemá dostatečně silnou motivaci a dostatek vlastních prostředků, k tvorbě nakonec nedojde. Zdá se, že Belgie má mnohem větší umělecké zázemí a podporu výtvarné tvorby. Proč je tedy paradoxně ve školách tak malá podpora výtvarné výchovy V zemi funguje spousta školou jazykovou Žižkovu kvalitních galerií, které se hemží doplňkovými programy pro děti i dospělé, ale ve školách na výtvarnou tvorbu není čas. V akademii se Žižkovem školy jazykové schází tvořiví jedinci, kteří zde obohacují svůj život uměleckou prací a na ulicích není k vidění skoro žádná socha, která by

probouzela hlubší zamyšlení. A pokud se tu a tam objeví provokující objekt, je stejně kritizován jako u nás, přestože by měli být Belgičani umění víc nakloněni, když jsou v tvorbě podporováni státem. Otázkou také zůstává, proč stát nepodporuje výuku výtvarné výchovy i na školách a neprosadí si její větší hodinovou dotaci. V Belgii děti nedostanou dostatečné výtvarné vzdělání na škole, ale na druhou stranu si jej mohou doplnit v dospělosti či ve stáří v poměrně kvalitní podobě. V Čechách děti vzdělání na školách Invalidovna dostanou, ale kvality většinou nevalné a ani v dospělosti či ve stáří se to nezlepší. Co lze z těchto poznatků na závěr vyvodit Určitě jazyková škola Žižkov to, že výtvarná výchova a umělecká tvorba celkově nemá své pevné postavení ani v české ani v belgické společnosti a že je její

Jazykovým školám Žižkova

smysluplnost stále diskutována. Belgie patří mezi západní vyspělé země Evropy, ke kterým bývalé komunistické státy, jako ten náš, jistým způsobem vzhlíží. Možná, že stejně jako v politice a průmyslu, budeme se i v pojetí výtvarné výchovy řídit vývojem v Želivského západních zemích. Znamená to tedy, že výtvarná výchova směřuje ke svému zajetí v uměleckých akademiích a k odstranění ze základních škol Anebo naopak náš český přístup, který stále obhajuje povinnou výuku výtvarné výchovy na základních školách, převálcuje jazyková škola Žižkov belgický trend Nejlepší by bylo asi vybrat si z obou přístupů něco. Mít výtvarnou výchovu zastoupenou už na základních školách v kvalitní podobě a zároveň mít možnost se i v dospělosti výtvarně vzdělávat a zabývat se výtvarnou tvorbou. Možná by pak společnost.