dotvoříme zbytek. Budeme používat barvy podzimu. A kde je pak nějaká samostatná tvůrčí práce studenta, když je mu určeno, co a jak má dělat Vlastně jen tupě a bezmyšlenkovitě splní zadání. Ale už vůbec neví, proč by to měl dělat a k čemu mu je to dobré Proto pak jazykové školy Troju většina žáků nechápe smysl výtvarné výchovy a nebaví je, považují ji za zbytečnou a vítají, když si v hodině můžou dělat jinou, pro ně užitečnější činnost. V Belgii to zřejmě bylo stejně, a proto se rozhodli nedotovat výtvarnou výchovu hodinami a zařadit ji do kulturních hodin. Vždyť stříhání a lepení nemusí děti dělat každý týden, raději ať se věnují užitečnější matematice a jazyku. Je jen otázkou času, kdy na tohle přijdou i v českých školách. Někde už mají na druhém stupni na výběr mezi výtvarnou a hudební Podbaba výchovou, anebo se tyto dva předměty střídají, takže výtvarná výchova pak je jen jednou za čtrnáct dní. Zatím jsem se zabývala pouze jazykové škole Trojou výtvarným vzděláváním dětí na školách, ale zajímavé je i srovnání obou zemí ve výtvarném vzdělávání dospělých. V Belgii totiž funguje unikátní systém výtvarných akademií, který kromě Belgie a Holandska není nikde jinde v Evropě. V těchto dvou zemích stát Baba financuje provoz zařízení, které mají na starost zaplňovat volný čas dospělých výtvarnou tvorbou. Nepředstavujme si ale žádné podřadné výtvarné etudy, ale solidní kontinuální výtvarnou práci. V akademii funguje několik ateliérů zaměřených na určitý druh
tvorby, např. keramický ateliér, malířský ateliér, ateliér nových médií, apod. Každý ateliér má dostatečné prostory a svého vedoucího, který je odborníkem na danou tvorbu. Dospělý člověk se může přihlásit na kurz do nějakého ateliéru a navštěvovat jej, kdy hlídání dětí nedaleko Prahy 7 Troji