Jazykové školy Praha 1

jako je dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dysmúzie, dyspinxie a dyspraxie. Poslední tři jmenované se běžně v zahraniční literatuře neobjevují, i když podle V. Pokorné mají své opodstatnění v celkové diagnostice. Také zahraniční terminologie je stále nejednotná a dodnes se anglicky i německy psaná literatura nesjednotila. V německé odborné literatuře se nejčastěji objevují termíny Staroměstská Legasthenie, spezifische Entwicklungsstrungen, Spezielle Lernprobleme nebo Teilleiutungsschwaschen. V anglickém prostředí se používají pojmy Learning disabilities, Specific learning difficulties nebo Specific learning disability. srov. Bartoňová, M., Pokorná, V., V. Pokorná zdůvodňuje jazyková škola Praha 1 tuto terminologickou roztříštěnost tím, že specifické poruchy učení mají velmi různorodou a pestrou symptomatiku. Dalším důvodem je podle ní i to, že se jednotliví autoři opírají o různé koncepční a teoretická východiska. V současné době není tento jev záležitostí pouze pedagogických oborů, neboť se podle M. Bartoňové potíže nevztahují pouze na školní dovednosti, ale promítají se do Malostranská celého sociálního systému, v němž dítě žije, tudíž problematika specifických poruch učení dostává interdisciplinární podobu. Tak jazyková škola Praha 1 jako panuje různorodé terminologické vymezení specifických poruch učení, neexistuje jednotná definice tohoto pojmu. Je to dáno tím, že jednotliví autoři ve svých definicích vyjadřují své chápání daného tématu a upřednostňují ty stránky jevu, které odpovídají jejich

profesnímu zaměření. Dalším problémem je podle V. Pokorné i to, že definice nevznikaly primárně na základě lékařských, psychologických nebo výchovných poznatků, ale byly vyjádřeny právním jazykem tak, aby jim porozuměli úředníci a mohly tak být zakotveny v právních předpisech. Uvedu několik definic v historické posloupnosti, v nichž můžeme zaznamenat určitý posun v chápání tohoto obtížně uchopitelného jevu. První definice specifických poruch učení jsou popisné, vyjadřují tehdy novou zkušenost z praxe a zahrnují zpočátku Praze 1 jazykové školy pouze dyslexii. Např. Ransburg In Pokorná, V., s. uvádí Poruchou čtení nebo dyslexií nazývám takovou nedostatečnost duševního aparátu, pražskou masáži

Jazykovými školami Prahu 1

která neumožňuje dětem školního věku, aby si přiměřeně osvojily čtení během prvního školního roku přesto, že mají normální Národní třída smyslové orgány. Protože nejranější práce o dyslexii psali lékaři, klade se důraz na neurologickou příčinu poruch učení. Nedostatečné školní výkony se připisují poškození mozku a předpokládá se, že je tato porucha vrozená. Podle Světové neurologické federace z roku In Matějček, Z., s. je specifická vývojová dyslexie porucha projevující se neschopností naučit se číst, přestože se dítěti dostává běžného výukového vedení, má přiměřenou inteligenci a sociokulturní příležitost. Je podmíněna poruchami v základních poznávacích školou jazykovou Praze 1 schopnostech, přičemž tyto poruchy jsou často konstitučního původu. Tato definice však byla podrobena kritice ze stran některých Můstek odborníků, protože nebere v úvahu to, že by se dyslexie mohla vyskytovat i u dětí mentálně retardovaných, nebo vystavených jiným.