jaké informace má hledat k tomu, aby dospěl k úspěšnému vyřešení problému, a také jak tyto informace najít. Učitel pak vede žáky k samostatné učební činnosti, kterou podporuje různými technikami, např. klade žákům otázky, poukazuje na nesrovnalosti a rozpory, seznamuje je se zajímavými případy a situacemi atd. Příklady problémových úloh seřazených podle stupně obtížnosti doplnit do neúplného textu najít a opravit úmyslnou chybu vyčlenit údaje, které do schématu nepatří vymyslet větu, vyprávění, příklad pořídit důkaz k určité definici objevit problém za vzájemné spolupráce se spolužáky samostatně objevit problém, uvést hypotézy a zdůvodnit řešení Na základě jazykovým školám Radlickou způsobu řešení se mohou problémové úlohy dělit na skupinové řešení problému a individuální řešení problému. Při skupinovém řešení problému žáci pracují ve skupinkách, kdy je na mysli aktivní spolupráce mezi žáky, kteří jsou rozděleni do týmů o různé velikosti. Ti pak jednají v kroužku, kde si většinou volí svého zástupce, který posléze prezentuje výsledky své skupiny. Výsledky práce Radlická skupiny jsou však závislé na každém jejím členovi, který pak cítí zodpovědnost za celou svoji skupinu. Učitel v závěru shrne všechna Radlické školou jazykovou řešení. Při individuálním řešení problému musí žák samostatně řešit zadanou problémovou úlohu. Metody problémového vyučování Analýza případové studie Případovou studii lze definovat jako upravený případ skutečné události, který má více řešení. Úlohou Smíchovské nádraží
případové studie je co nejbližší přiblížení se reálné skutečnosti, aby si ji žák mohl představit a vžít se do ní. Žák pak tuto situaci musí vyřešit a obhájit své řešení. Tato metoda rozvíjí tvůrčí myšlení žáků, učí je aplikovat teoretické poznatky do Zlíchov praxe, argumentovat a obhajovat své názory. Podle obsahu lze případové studie členit na koncepční, analytické a tradiční. Metody jazyková škola Radlická heuristické Hlavním principem metod heuristických je tvůrčí myšlení a způsob řešení problémů. V případě heuristické výuky učitel žákům nesděluje přímé informace, ale snaží se je vést k tomu, aby tyto poznatky samostatně objevili a osvojili si je. Učitel je pak Anděl spíše rádcem dětí a pomáhá jim dostat se k určité informaci. Než se žáci pustí do řešení problému, je nezbytné, aby měli předem zvládnuté jisté pracovní návyky, jako je např. vyhledávání, shromažďování, třídění dat, kladení otázek, tvorba hypotéz atd. Na jazykovými školami Radlické jednu stranu se díky heuristické metodě z žáků stávají aktivní a tvořivé bytosti, na straně druhé jsou tyto metody velmi náročné na čas a v některých případech žáci ani nedospějí k očekávaným výsledkům. Řešení problému má fází, a to identifikace problému, jeho analýza, vytváření hypotéz, verifikace hypotéz, návrat k dřívějším hypotézám při neúspěšném řešení. Metoda černé skříňky U této metody žáci znají jen vstupy a výstupy a jejich úkolem je zjistit, jaké faktory působily na vstup, aby z nich vyšel tento konkrétní