Wenden, Ellis je označuje jako komunikační nebo produkční strategie. Student také používá metastrategie. Zde hovoříme o tzv. strategiích strategií, čili takové strategie, které student volí k výběru vhodných strategií ke zvládnutí učiva nebo úkolu. Obecně strategie učení závisí na individualitě studenta. Dále pak i na vnějších vlivech jako např. charakter učiva, požadavky učitele, apod. Student může své Radlická strategie ovlivňovat, měnit nebo diagnostikovat. Švec, Strategie učení není ekvivalentní pojem pro techniky nebo taktiky učení, jež se v běžné řeči často zaměňují, nebo jejich význam splývá. I ne všichni odborníci se shodují na rozdílnosti těchto pojmů. Záleží na detailu pohledu na věc. Charakteristika strategií Charakteristika níže pochází z výzkumu Cohena In Lojová, Vlčková, Strategie vykazují Homolka několik znaků. Bude uvedeno celkem bodů. Míra uvědomění. Po několikátém procvičení se strategie mohou zautomatizovat. Potom hovoříme o automatických procesech, které si student neuvědomuje, a tudíž kriticky nehodnotí jejich efektivitu. Často u mladších žáků se setkáváme jazykovou školu Košířích s tím, že postupují podle toho, co jim řekl učitel. S uvědomováním strategií učení také souvisí míra monitorování a evaluace jako nutná dimenze vědomých strategií. Míra pozornosti. Jedinec rozkládá svou pozornost mezi jednotlivé strategie. Záleží na tom, zda jde o Košíř jazykové školy strategii novou v užívání nebo již zaběhlou. Míra pozornosti věnovaná na začátku používání strategie bude vyšší než na konci, kde
nemusí být žádná. Míra explicitnosti. Student by měl být schopen popsat strategii, jakou používá. Záleží však na míře explicitnosti, ta se liší od jedince k jedinci. Není důležité, aby si žáci sami vytvářeli explicitní popisy postupů. Míra zaměření na cíl Strategie Nové Butovice chápeme jako cílově orientovaná jednání. Žáci si ovšem nemusí být schopni převést cíl do slovního popisu. Problém nastává, když žáci postrádají motivační cíle. Hovoříme zde o obecných cílech v učení nebo i u konkrétních úkolů. Vlčková definuje míru zaměření na cíl následovně jako intencionální aspekt vědomého používání strategií. Určité jednání může být strategií, tj. do jazykových škol Košířemi značné míry záměrným a vědomým postupem vůči určitému cíli, nikoli však vůči jinému. Vlčková, s. Už Toman zdůrazňuje význam ujasnit si cíl. Doslova píše, že bez cíle je práce málo výkonná. Ujasnění cílu vyžaduje především rozhodnout se pro jednu z možností. Následuje utvoření přesné představy o činnosti a hlavně o postupech, kterými ho chceme dosáhnout. Míra seskupení Míra jazyková škola Košíře seskupení strategií představuje použití více strategií ať už ve shlucích nebo řetězcích, kde aplikace jedné strategie vede k užití anglických školek v Praze 5 Košířích