Jazykové školy Praha 7 Troja

angličtinu. Svůj první jazyk se studenti učí v průměru let, druhý pak nejčastěji tři nebo pět let. Pakliže studenti absolvovali nějaký zahraniční pobyt, cílovou destinací se stalo Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a to na průměrnou dobu dva týdny. Jako svoji největší motivaci studenti zvolili cestování a také svou budoucí kariéru. U každé skupiny strategií byl vytvořen průměr odpovědí. Zdůrazněny byly zajímavé jevy. Celkový průměr používání strategií je který odpovídá hodnocení občasobvykle ne, což svědčí spíše o jejich nepoužívání. Zpracování výsledků pro jednotlivé třídy bylo spolu s doporučením a podrobnostmi o výzkumu školy jazykové Troju poskytnuto školám jako zpětná vazba z výzkumného šetření. V závěrečné části práce jsou výsledky popsány a interpretovány. Doplněn Podbaba je i návrh na pokračování výzkumu. K diplomové práci je přiložen dotazník s inventářem a grafická zobrazení, jež nebyla součástí obsahové stránky práce. která spočívá v integraci nejazykového předmětu a cizího jazyka. Téma jsem si vybrala zejména proto, že jazykovou školu Troji odráží můj zájem jak o výtvarnou tvorbu, tak anglický jazyk, jejichž prolínání ve výuce považuji za velice přínosné. V teoretické části nejprve tuto metodu charakterizuji a dále se podrobně zaměřím na konkrétní využití této metody při integraci výtvarné výchovy a anglického jazyka. Rozliším tři způsoby tohoto propojení. První zařazuje do výuky angličtiny výtvarné aktivity, které zpestřují program Baba

a poskytují témata ke konverzaci, ale hlavní náplní zůstává jazyková stránka hodiny. Druhé pojetí naopak integruje jazyk do hodin výtvarné výchovy. Na příkladu projektu Katedry anglického jazyka Masarykovy univerzity CLIL do škol blíže rozvedu tento způsob integrace. Kompletní vedení hodiny i výklad látky v angličtině a rovnoměrné zastoupení výtvarného obsahu i jazyka řadím do třetího způsobu Troji jazykových škol integrace. Na základě studia odborné literatury jsem vytvořila deset originálních výukových programů pro integrovanou výuku výtvarné výchovy a anglického jazyka ve formě mid CLIL. V praktické části práce nejprve všechny programy podrobně popíšu a doplním fotodokumentací z praxe. Následně je budu rozebírat z hlediska metodologie a pedagogického přístupu. Mým cílem je vytvořit takové programy, které by Vychovatelna rovnoměrně zastupovaly jak výuku cizího jazyka, tak výuku výtvarnou. Z výtvarného hlediska se soustředím na zachování praktické výtvarné práce žáků a na zapojení teoretického vhledu do problematiky výtvarné tvorby. Z jazykové stránky je mým cílem poskytnout žákům hodinu vedenou zcela v anglickém jazyce, a tím zdokonalovat jejich schopnost porozumění i komunikace. Všech deset programů jsem Vltavská realizovala na praxi v brněnském gymnáziu a na základní škole v Belgii v rámci programu Comenius Assistantship, který podporuje používání hlídání dětí nedaleko Prahy 7 Troji

Jazyková škola Troja

metody CLIL ve výuce. Obě praxe podrobně charakterizuji, stručně představím program Comenius assitantship, belgický školní systém a jazyková škola Troja společenskokulturní aspekty své belgické stáže. Rozdíly od českého pojetí výtvarné výchovy a výuky cizího jazyka specifikuji jak v.