Jazykové školy Praha 7 Bubeneč

také do anglicky mluvících zemí cestuje nejčastěji. Co se týká celkového používání přímých a nepřímých strategií. Šetření Letná ukázalo, že studenti v průměru používají více strategií přímé než nepřímé Ke stejnému výsledku došly i Koudelková a Vlčková Z tohoto jevu je tedy patrné, že studentům považují za bližší strategie ty, které se bezprostředně týkají jazyka a věcí s ním spojených, než záležitosti spojené s jeho osobou a procesem učení, jeho plánováním a kontrolováním, apod. Průměr všech sedmi oblastí v inventáři, tedy šesti kategorií strategií učení a podpora strategií učitelem dosahuje hodnoty Tzn., že v průměru nejčastější odpovědí se vyskytovaly občasobvykle ne a někdypůl napůl. To nasvědčuje malému využívání širokého spektra popsaných strategií jazykových škol Bubenčí učení. Možné důvody mohou pramenit ze skutečnosti, že studenti často nevědí, jak se učit a ve velkém množství jim ani není pomáháno školách jazykových Bubeneč ze strany učitelů. Krokem k zefektivnění je studenty učit lépe si organizovat práci a zaznamenávat si průběh svého učení se CJ. V této oblasti dle výsledků studenti nejsou zběhlí a tuto strategii ani nepoužívají. Kdybychom se zaměřili na průměrné používání šesti skupin strategií, jak je rozdělila Oxfordová docházíme s Koudelkovou Vlčkovou a Parobkovou ke stejnému pořadí. Nejméně jsou studenty Hradčanská používané strategie afektivní, dále paměťové, sociální, metakognitivní, kognitivní a nejvíce kompenzační. Používání paměťových

strategií je v průměru Průměr používání kognitivních strategií je U kompenzačních průměr vychází na Metakognitivní Dále afektivní bubenečská pražská instalatérství

Jazyková škola Bubeneč

nejsou v průměru používány vůbec Sociální s hodnotou a podpora strategií učení učitelem byla průměrně hodnocena na Tento výzkum tedy zjištěné hodnoty dokládá. Počet respondentů, kteří uvedli, že jim učitel neříká, jak se učit bylo Opačného výsledku dosáhla Bubenči jazykovou školu Dušová na vzorku studentů gymnázia. Zde uvedlo pozitivní odpověď studenti jsou o strategiích informováni učitelem. Na otázku, zda ví, jak by se měli učit, jistou odpověď ano odpovědělo pouze Ve výzkumu Dušové tato hodnota činila Mohli bychom tedy říct, že výsledky jsou de Malostranská facto totožné. Výzkum Dušové pojednával o výuce dospělých, kteří dobrovolně navštěvují kurzy. Je tedy možné, že v určitých oblastech je s nimi práce snazší, a tudíž zbude čas i prostor na seznámení se s nějakými strategiemi učení. Velký vliv má pochopitelně jazyková škola Bubeneč učitel. Závěr Tato diplomová práce si kladla za cíl zjistit strategie učení se cizímu jazyku u gymnaziálních studentů třetích ročníků v Brně městě a Brně venkov dle vybraného vzorku. Diplomová práce si kladla za cíl nejprve teoreticky zpracovat základní klasifikaci a charakterizaci strategií učení a dále provést výzkumné šetření. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí dotazníku a inventáře Vlčková, Výzkumné šetření se týkalo studia cizích jazyků ve škole i mimo ni, jazykových preferencí, motivace k učení a atd. Pomocí Dejvická inventáře pak byly zkoumány strategie učení, rozděleny do kategorií dle klasifikace Oxfordové Do výzkumného šetření se zapojila celkem.