Jazykové školy Praha 1 Nové Město

časové nároky Tolerance neznamená zvýhodnění. Znamená utvoření stejných podmínek tak, aby žák mohl úkol zvládnout. V dobře vedené třídě by měli žáci vědět, co znamená mít specifické poruchy učení a nezávidět těmto žákům mírnější hodnocení. Zážitek Novým Městem jazykové škole úspěchu je významným motivačním činitelem. Každý žák by měl zažít pocit dobře splněného úkolu a následující pochvaly. Pokud tomu tak není, hromadí se pocity méněcennosti a nezájem a nechuť k učení. Víra ve zvládnutí alespoň malých kroků je nutná pro žáka i učitele. Nezesměšňovat. Zesměšnit dítě tím, že učitel předvádí chyby ostatním spolužákům s cílem vzbudit u žáka s poruchou stud a následnou větší snahu je nepřípustné. Pocit ponížení má zcela opačné důsledky. Optimismus musí provázet jedince s poruchou a jazyková škola Nové Město každého, kdo s ním přichází do styku. M. Bartoňová uvádí tyto kompetence učitele v přístupu k jedincům se speciálními vzdělávacími potřebami Má základní znalosti z oblasti speciálně pedagogické diagnostiky Používá reedukační postupy a metody, kompenzační pomůcky Vytváří příznivé klima třídy Vychází z toho, v čem je žák úspěšný, motivuje ho Umí žákovi vysvětlit, v čem spočívají jeho Národní třída obtíže Citlivě vnímá žákovy reakce, zamezuje stresujícímu prostředí Řídí se platnými vyhláškami Spolupracuje s rodinou žáka, kolegy Muzeum i odpovídajícími institucemi Učební styly Přístupy k reedukaci specifických poruch učení u žáků na střední škole má svá specifika a

jinou dimenzi než reedukace na základní škole, především na prvním stupni. Místo nácviku deficitních schopností a procvičování probrané látky se žákům nabízejí efektivní způsoby učení. Díky dobrému pochopení stylů učení mohou studenti překonat nebo zmírnit I.P.Pavlova dopad poruch učení. Úkolem pedagoga je tedy naučit žáky, jak se učit a na základě toho teprve pak vnímat, co je obsahem konkrétní látky Bartoňová, M., Pitnerová, P. a kol., Učební styly jsou v odborné literatuře často dávány do souvislosti s kognitivními styly, které jsou Můstek chápány jako způsoby, jakými lidé vnímají a zapamatovávají si informace, myslí, rozhodují se a řeší problémy. Někteří autoři oba novoměstskou pražskou montessori školky

Školou jazykovou Novém Městě

pojmy ztotožňují a chápou jej jako synonyma, jiní zastávají názor, že existují mezi těmito pojmy určité rozdíly. Např. J. Mareš vidí jazyková škola Nové Město největší rozdíl v tom, že styly učení zahrnují nejen kognitivní složky, ale také non kognitivní motivační, osobnostní, sociální a jazykových škol Novému Městu environmentální. Kognitivní styly chápe jako speciální složku stylů učení, která je převážně vrozená, obtížně ovlivnitelná. Styly učení mají podle něj charakter metastrategie, která sdružuje svébytné učební strategie, učební taktiky a učební operace. Tato metastrategie je monitoruje, vyhodnocuje, orientuje určitým směrem, reguluje s ohledem na podmínky učení, na vlastní průběh učení, na dosahované výsledky učení a na sociální kontext učení. Styly vedou jedince k učebním výsledkům určitého typu, ale znesnadňují dosažení výsledku jiných. Člověk si své styly učení většinou neuvědomuje, neanalyzuje je a promyšleně nezlepšuje. Tyto postupy se mu.